Asi všichni víme, že řidiči musí dodržovat celou řadu nejrůznějších dopravních předpisů. Mnoho z nich znají i chodci, a leckdy dokonce i děti, které za volantem z pochopitelných důvodů ještě neseděly. A jedním z nich jsou i limity maximální povolené rychlosti. Ty nám říkají, jak rychle můžeme v dané oblasti jet, a jsou specifikovány zákonem, případně, pokud je to nutné, jsou na daném místě ještě sníženy, na což vždy upozorňuje dopravní značka.
To však není příliš po chuti mnoha řidičům, kteří se chtějí co nejrychleji dostat do svého cíle. A dá se pochopit, že nechtějí jet 50 po dlouhé rovné silnici, kde je dobře vidět na kilometry dopředu. Co si však neuvědomují, je fakt, že rychlá jízda může mít mnohdy i velmi nepěkné následky – a řeč zde není ani zdaleka jen o případné pokutě.
V první řadě je tu fakt, že čím rychleji jedeme, tím je brzdná dráha našeho vozidla delší. To je prostá fyzika, se kterou se zkrátka nedá smlouvat. Ta se navíc ještě prodlužuje, pokud je vozovka mokrá či dokonce namrzlá. Pokud se nám tedy najednou objeví v cestě překážka, ať už se jedná o chodce, zvíře či spadlou větev nebo dokonce celý strom, pak čím rychleji jedeme, tím méně času máme na zabrzdění, a tím pravděpodobnější je, že nestihneme včas zastavit.
S tím souvisí i fakt, že čím vyšší rychlostí do onoho objektu narazíme, tím horší budou následky, a to pro všechny zúčastněné. V některých případech takovéto situace mohou končit až tragicky. Je proto otázkou, zda se vyplatí takto riskovat.
Když si pak toto vše uvědomíme, můžeme se ptát, proč vlastně řidiči toto nařízení zhusta nedodržují. Odpovědí je, že mají v podstatě jistotu, že „jim se nemůže nic stát“, spojenou s tím, že nejsou dostatečné kontroly a tak nejsou téměř nikdy ani pokutováni. To však neodstraní fakt, že právě rychlá jízda je z valné části příčinou dopravní nehod s tragickými následky.